View source for Zlatá brána (Diokleciánův palác)

[[File:Croatia-01164-Golden Gate-DJFlickr.jpg|thumb|250px|Zlatá brána v roce 2013]]
[[File:Croatia-01168-Church of St. Martin-DJFlickr.jpg|thumb|250px|Kostelík zasvěcený svatému Martinovi]]
'''Zlatá brána''' neboli '''Severní brána''' (chorvatsky: ''Zlatna vrata'', latinsky: ''Porta Aurea'') je jednou ze čtyř hlavních římských [[Brána|bran]] do starého města ve [[Split]]u, které kdysi bývalo [[Diokleciánův palác|Diokleciánovým&nbsp;palácem]].

Původně hlavní brána, kterou [[císař]] vstupoval do komplexu, se nachází na cestě na sever, směrem k Saloně, tehdejšímu hlavnímu městu římské provincie Dalmácie a Diokleciánovu rodišti.

Vnější částí brány se vstupuje do vnitřní bašty (nádvoří), za nímž následuje vnitřní část brány. Nad vnější a vnitřní částí brány se nacházely strážní chodby, na které navazovaly průchody po stranách. Bránu bránily dvě dnes již ztracené osmiboké [[věž]]e. 
Plocha každé osmiboké věže v přízemí byla asi 60 m, vnitřní průměr 8,53 metru a boční 3,41 metru. Tyto věže byly obráceny k hlavní zdi paláce a měšťané tak byli bez hradby.

== Historie ==
V období pozdní antiky byla [[brána]] známá jako <u>Porta septemtrionalis (Severní brána)</u> a Dioklecián († 316) tudy pravděpodobně vstoupil do svého paláce po své abdikaci z císařského trůnu 1.&nbsp;května 305. V době, kdy byl císař na císařském trůnu, se brána nacházela na severním okraji města. Ve středověku byla brána známá pod názvem <u>Římská brána (Porta&nbsp;Romae)</u>.

V 6. století byl nad vnější částí brány postaven malý [[kostel]] zasvěcený svatému Martinovi. To se shodovalo s tím, že komplex zaznamenal příliv uprchlíků z okrajových komunit. Kostelík byl postaven do úzké chodby (1,64 x 10 m), která kdysi v době Diokleciána (285–305) sloužila jako strážnice, s&nbsp;okny (dnes zasypanými) na jižní straně pro dohled při příchodu k hlavní bráně do areálu, podobné kostelíky byly i nad [[Stříbrná brána (Diokleciánův palác)|Stříbrnou]], Železnou a Bronzovou bránou. Nad kostelem svatého Martina byla postavena předrománská [[zvonice]] (později v&nbsp;19.&nbsp;století zbořena). Byla stylově podobná zvonici kostela Panny Marie nad Železnou bránou, která existuje dodnes.

V raném středověku byla brána obestavěna tak, že na východě byl menší průchod na severní stranu města a rozšíření středověkého města na západ otevíraly obrazové dveře, umístěné západně od severozápadní věže paláce, které jsou od té doby hlavním vstupem do města na severní straně. V období renesance dostala brána své dnešní jméno a tento název byl poprvé zmíněn v roce 1553 v itineráři benátských obchodních svazů Died a Giustiniana.

Kolem roku 1630 benátský místodržící Alvise Zorzi předal základy jedenácti římských věží na severní a východní straně zdi Diokleciánova paláce, mezi nimiž byly i osmiboké věže, které kdysi bránily Zlatou bránu. Kamenný materiál ze zničených věží byl na lodích převezen do Benátek, aby byl použit při stavbě katedrály Santa Maria della Salute. Zlatá brána byla znovu otevřena až v roce 1857, poté, co byly zbourány domy, které vyrostly u severní zdi paláce, a půda před ní byla očištěna od staletých zemních valů. Navzdory vyčištění jsou dnes asi 2&nbsp;metry brány a zdi paláce stále pod úrovní terénu. 

Nejnovější rekonstrukci provedlo samotné město v prvních letech nového tisíciletí, přičemž brána byla v letech [[2012]] až [[2015]] zakryta stavební fólií. 

Dnes ([[2020]]) už je brána přístupná veřejnosti.

== Souřadnice ==
* {{Geo dms|43|30|33|N|s|16|26|26|E|v|type:landmark}}
== Externí odkazy ==
* [https://www.putovnica.net/odredista/hrvatska/split/sto-posjetiti-znamenitosti-u-splitu/zlatna-vrata-u-splitu Zlatna vrata u Splitu (chorvatsky)]
* [https://visitsplit.com/hr/521/zlatna-vrata Zlatna vrata (chorvatsky)]


{{Flickr|Golden+Gate+Split}}{{Commonscat|Golden Gate, Split}}{{220 sociálních sítí}}
[[Kategorie:Split]]
[[Kategorie:Světové dědictví (Chorvatsko)]]
[[Kategorie:Originální články Allmultimedia.cz]]